Devadesát procent našeho života se skládá ze závislostí.

Devadesát procent našeho života se skládá ze závislostí. Zdá se vám to mnoho? Ano, je to opravdu vysoké číslo, jenže možná se nám zdá vysoké pouze proto, že jsme si na ně zvykli a už je ani za závislosti nepovažujeme. Pojďme si je tedy rozebrat. Mnozí z nás si nechceme přiznat, že je náš život o závislostech, které se táhnou napříč našimi minulými životy a mají kořeny tak hluboko, že už ani nepoznáme, že se jedná o závislosti a nejsme schopni rozlišit jejich skutečnou podstatu. Bereme je jako samozřejmost a protože procházejí napříč časem, neuvědomujeme si, jak jsou nebezpečné a že právě kvůli nim nejsme schopni změnit staré vzorce chování a tím pádem prožívat vztahy nové doby. Ty jsou totiž založeny na zcela jiných principech, zatímco závislosti jsou stavebním kamenem „starých vztahů“.

Myslíte si, že závislosti jsou pouze vztahové? Kdepak. Projevují se ve všech oblastech našeho života a mohou se i navzájem prolínat.

Nejnebezpečnějším druhem závislostí jsou závislosti vztahové. Bývají skryty velmi hluboko a lidé si je odmítají přiznat.

Dnes se podíváme na dva z nich.

Tou první je hledání dvojplamene. Pokud podlehneme této závislosti, odkládáme své štěstí tzv. na „potom“ a tím posouváme hranici svého pochopení někam do budoucna. Ráda bych zdůraznila, že jsem nikdy svůj dvojplamen nehledala. Přišel sám, když jsme na to byli oba připraveni. Bůh vše zařídil tak, že nás i přes naše odmítání propojil a sám poskládal všechny situace tak, abychom se našemu propojení už nemohli vyhnout. Z vlastní zkušenosti vím, že máte-li dvojplamen, nic a nikdo nezabrání tomu, abyste spolu žili. Je potřeba pochopit, že pokud nyní prožíváme vztah a nejsme v něm šťastní, i tak je to přesně ten vztah, který v tuto chvíli prožívat máme. Odsouvat své štěstí do budoucna čekáním na někoho, kdo ani nemusí přijít, je zbytečné. Zkusme mít na paměti, že vědomý život je o prožívání přítomnosti a odkládání štěstí na později do něho nepatří.

Další druhem vztahových závislostí je závislost sexuální. Spousta lidí si při prvním shledání s novým partnerem zamění energii sexuální závislosti za energii dvojplamene. Je ale potřeba připomenout, že dvojplamenné páry se zprvu nevyznačují sexuální přitažlivostí! Jakmile tedy ve vás budoucí partner vyvolává velmi silnou sexuální energii, s největší pravděpodobností se nejedná o dvojplamen. Tato  energie totiž přichází v dvojplamenném vztahu až po velmi silném čištění obou partnerů. Sexuální závislosti jako takové jsou velmi zrádné, protože nahrazují pocit „nedostatečnosti“  ve vztahu a nahrazují nám energii hlubokého propojení mezi partnery. Je potřeba si přestat plést sexuální energii se skutečnou láskou a prožitkem. Je-li ve vztahu dvou lidí tato energie na prvním místě v podobě právě nezpracované sexuality, pak tento vztah velmi rychle vyhoří. Dvojplamenný vztah prožívám již rok a půl. Teprve až zhruba po roce společného soužití jsme byli schopni postoupit do zcela jiné roviny sexuality, do tzv. milování na úrovni duší a prožít společnou blízkost a hluboké propojení na zcela jiné úrovni. Ve skutečném vztahu dvojplamenů se živelná sexualita transformuje do úrovně souznění duší ve fyzickém propojení. Je to úplně jiná úroveň a zcela jiný prožitek, než na který jsme byli doposud zvyklí.

Závislosti, jak sexuální, tak i partnerské, vznikají na základě špatného programu z dětství, většinou od rodičů, případně si tento vzorec neseme v naší duchovní DNA jako duše z minulých inkarnací. Je potřeba pochopit, že všechny druhy závislostí vznikají na základě pocitů „nedostatečnosti“, případně závislého chování našich rodičů. Většinou se závislost jako taková projevuje ve všech oblastech našeho života a otevírají se postupně témata k jejímu zpracování. Např. zpracujeme-li vztahové závislosti, dojde řada na zpracování závislostí v oblasti pracovní, na naší osobní úrovni, ve finanční oblasti, případně v oblasti zdraví. Jelikož se některé druhy závislostí projevují spíše podprahově, je potřeba být velmi otevření k jejich vnímání.

Příčinou těchto závislostí bývá nejčastěji pocit nedostatečnosti, který se rovněž vyplavuje z dětství, nás nutí mít stále někoho nablízku, neustále se cítit potřebný a zároveň přináší touhu po úspěchu, prospěchu a uznání. Neustálá nespokojenost se sebou samým nás na základě závislosti nutí být neustále středem pozornosti, ať v očích partnera, anebo například v práci, či na veřejnosti. V tomto případě je potřeba si uvědomit, jaký život vedli naši rodiče, a zda se v jejich minulosti neobjevuje určitý druh zklamání, nedostatek sebehodnoty, či pocit „nedostatečnosti“. A to např. tehdy, když nemohli vystudovat, v životě tzv. „nic nedokázali“, případně trpěli pocitem nedocenění. Často tímto pocitem trpí ženy, které zůstaly v rolích „matky oběti“ a nikdy nenašly svou vlastní sebehodnotu. A protože nikdy nebyly schopny najít své vlastní sebevyjádření a dostatečnou porci lásky k sobě samým, pak tyto vzorce chování nyní způsobují závislosti u jejich dětí a ty jsou pak nuceny se chovat se dle starých a nefunkčních vzorců chování a myšlení.

Inu, nedá se s tím nic dělat. Vztahy jsou nejsilnějším pilířem našeho života, ať chceme, nebo nechceme. Pokud své štěstí nemůžeme stavět na pevných základech našich vztahů, pak se náš život jednoho dne zhroutí jako domeček z karet.

Tématu závislostí, a nejen vztahových, se budeme věnovat velmi intenzivně, protože pochopení, jakým způsobem naše minulost ovlivňuje naše chování v přítomnosti je nejdůležitějším krokem ke změně. Dnes jsme probrali pouze dva druhy vztahových závislostí. Jsou to podle mého soudu ty nejhlubší bloky narušující náš život a pocit štěstí. V příštím článku se budeme věnovat dalším druhům závislostí a jejich souvislostem. Zkuste se sami zamyslet, jak se ve vašem životě projevuje pocit nedostatečnosti a zda tento pocit nezasahuje do dalších oblastí vašeho života ( alkohol, práce, sport, úspěch, finance, jídlo, služby, rodina apod.)